Kočičky na Blog.cz

O tom,že základní péčí o kočku je dát jí potravu,se snad není zapotřebí zmiňovat.Čím kočku krmit se dozvíte na odkaze strava.Tady vám poskytnu jen pár rad,jak kočku krmit a jakých chyb se při krmení vyvarovat.

Základem jsou vhodné kočičí misky,které před každým krmením musíte řádně vymýt.Každá kočka by měla mít svou vlastní misku,aby se najedla v klidu.Pomalejší jedlíky krmte raději zvlášť,nebo v jiné místnosti.Potrava má být vlažná,nikdy horká nebo málo rozmrazená.Kočce nechávejte jídlo v misce nejdéle třicet minut.Potom jídlo ukliďte a nabídněte jej při dalším krmení.

Nejčastějším omylem je myslet si,že kočka strádá hladem,když nemá neustále plnou misku.Kočku není dobré překrmovat-trpí její zdraví i vzhled.Nepřehánějte podíl sacharidů a tuků.Doma chovaná kočka neloví, nemá tedy mnoho pohybu a tak nezvyšujte zbytečně kalorický přísun.Další chybou při krmení je jeho jednostrannost.Kočku je třeba přimět k tomu, aby konzumovala různou potravu,i když kočky umějí být velmi umíněné a vyžadují jen to,co si oblíbily.Na různou stravu navykejte již malé kotě.I když kočku máte krmit co nejpestřeji,nekrmte ji zbytky vašeho jídla.Složení lidské potravy kočkám nevyhovuje.

Kočka by na pravidelné česání měla být zvyklá již od kotěte..Majitelé koček by se měli snažit,aby pravidelná údržba srsti byla pro jejich mazlíčky příjemným rituálem.Kartáčování a česání provádějte,když je kočka najedená a odpočatá,zkrátka v pohodě.Při česání na kočku mluvte a chvalte ji.

Péče o dlouhou srst:Dlouhou srstí rozumíme srst perských koček.Tato péče je nejsložitější,protože musí být prakticky každodenní.Srst perských koček má sklon k plstnatěji,je dlouhá a jemná a to jak krycí srst,tak i podsada.K péči o dlouhou srst budete potřebovat kovový hřeben,štětinový kartáč a pudr.Nejprve pročešte srst hřebenem,proti směru srsti.Zvláštní pozornost je třeba věnovat břichu a slabinám,kde se tvoří nejčastěji smotky.Srst na krku rovněž češte proti směru.Když je srst důkladně rozčesána,vykartáčujte ji kartáčem po směru růstu.Ocas je třeba česat velmi opatrně,aby nedošlo k vytrhání chlupů.Asi jednou týdně srst napudrujte a důkladně vyčešte.Odstraníte tak nečistoty a mastnotu.

Péče o polodlouhou srst:Polodlouhou srstí rozumíme srst mnoha plemen náležejících do skupiny polodlouhosrstých koček.I když se geneticky jedná o dlouhou srst,její kvalita je jiná,než srst koček perských.Většina polodlouhosrstých koček má velmi málo podsady,případně vůbec žádnou.Polodlouhosrstou kočku stačí jednou týdně vykartáčovat kartáčem z pravých štětin.Límec a ocas pročešte hřebenem,ocas velmi opatrně.Srst na ocase dorůstá velmi dlouho.Častější vyčesávání mrtvých chlupů provádějte v době línání.Kočka by totiž velmi mnoho chlupů spolykala.

Péče o krátkou srst:Péče o krátkou srst je poměrně jednoduchá.Postačí,když srst jednou týdně vykartáčujete na celém těle kočky,včetně břicha,po směru srsti.K uhlazení srsti a odstranění mrtvých chlupů při línání lze použít gumový kartáč.Ten však používejte velmi opatrně.Jste-li chovatelé siamských nebo orientálních koček,pořiďte si jelenici,která srst krásně uhladí a dodá jí lesk.Velmi opatrně je třeba zacházet se srstí rexe.Na tuto srst se doporučuje textilní kartáč a jelenice,i ty však používejte velmi opatrně,protože srst rexů je lomivá a nemají jí mnoho.

Pokud má kočka možnost si drápky obrušovat sama, stříhat je nemusíte. Pokud však drápky přerostou,kočka se jimi zachytává o tkaniny,někdy se mohou až zapichovat do polštářků tlapek.Potom je třeba drápky zkrátit. Doporučuji investovat do dobrých kleštiček,kterými drápky zkrátíte jen o jejich hrot.Musíte dát velký pozor,aby jste nezastřihli do růžového lůžka,které je dobře vidět,protože prosvítá drápem.Střihnutí je velmi bolestivé a krvácející zranění.

Uši pravidelně kontrolujte a nadbytečný maz odstraňujte jemně tamponkem vaty nebo vatovou tyčinkou.Tamponek nejdříve namočte v dětském oleji a na každé ouško použijte čistý.Čištění uší do hloubky přenechte raději veterináři.Veterináře je nutno navštívit jestliže ve zvukovodu kočky objevíte tmavohnědé až černé silně zapáchající částečky.Je pravděpodobné,že kočka trpí ušním svrabem.Tato nemoc je nakažlivá a může zapříčinit zánět ucha.Tato nemoc se nutně musí léčit.

Oči koček jsou normálně suché,jen vyjímečně najdete malý ospalek,který odstraníte kouskem vaty nebo tamponkem,namočeným v převařené vodě.Oči vytírejte vždy směrem k nosu.Plemena s krátkou lebkou-hlavně perské kočky-mají sklon k nadměrnému slzení.Takovým kočkám je třeba oči čistit častěji i několikrát denně.

U koček je mléčný chrup nahrazován dospělým mezi čtvrtým a šestým měsícem života.Tento proces je dobré kontrolovat.Při každoročním očkování požádejte veterináře o kontrolu chrupu kočky. Čištění zubů je prevencí proti tvorbě zubního kamene.Kočky mohou trpět také zubním kazem,či záněty krčku.Ideální je čistit zuby jednou týdně. Zuby můžete čistit speciálním zubním kartáčkem,nebo prstem obaleným v mulu nebo kousku hrubého vlákna.K čištění používejte speciální zubní pastu pro zvířata nikoli pro lidi.Můžete použít také jen slanou vodu. Čistěte na zevních ploškách zubů při sevřených čelistech.Tam ústí slinné žlázy a usazeniny jsou zde největší.Pokud však vaše kočka již zubní kámen má,nechte jej odstranit u veterináře a začněte s čištěním, aby se žádný nový kámen nevytvořil.

Kočku nekoupejte,pokud to není vysloveně nutné.Hlavně ne malé kotě, protože by mohlo prochladnout a dostat zápal plic.Pokud má znečištěný zadeček,stačí jej omýt vlažnou vdou a dokonale osušit.Jestliže je koupel nevyhnutelná,připravte si všechny pomůcky:podložku do vany,speciální kočičí šampon,nádobu na oplachování a velký froté ručník.V koupelně musí být příjemně teplo.Do vany napusťte asi 10cm teplé vody.Smíchejte trochu šamponu s vodou a kočku polijte od krku směrem dolů a dozadu.Dávejte pozor,aby se voda nedostala kočce do uší a očí.Šampon vmasírujte do srsti.Hlavu umyjte jen hodně navlhčenou žínkou.Potom kočku důkladně opláchněte velkým množstvím teplé vody a zabalte ji do ručníku.Pokud to kočka snáší,vyfénujte ji.Po koupeli držte kočku v teple a pokud chodí ven,pusťte ji až druhý den.Pokud nepovažujete za nutné kočku koupat,stačí řádně vyčesávat a kartáčovat srst,občas suchým šamponem srst odmastit a znovu řádně vyčesat

Tento složitý aparát patří k regulačním systémům organismu. Smyslové orgány přijímají podněty ze zevního prostředí a ve formě nervových podnětů je předávají do mozku a míchy, kde jsou zpracovány. Podle druhu a intenzity podnětu pak organismus reaguje. Kočka představuje symbol dokonale vyvinutých smyslů. Nejlépe vyvinutým smyslem kočky je zrak, naopak nejméně dokonalá je kočičí chuť.

Kočičí oko má mimořádné schopnosti, ale není pravda, že kočka vidí ve tmě. V absolutní tmě nevidí ani kočka, ale je schopná velmi dobře vidět i za velkého šera. Vděčí za to speciálnímu utváření některých částí oka. Na cévnaté vrstvě za sítnicí (cévnatce) je políčko tvořené speciálními buňkami, které mohou odrážet i sebemenší množství světla a tak je i velmi malé množství světelných paprsků odráženo na sítnici a vzniká zrakový vjem. Druhou příčinou výborného zraku kočky je schopnost zornice výrazně měnit svoji velikost. Za intenzivního světla má zornice štěrbinovitý tvar, za šera je zornice obrovská a zaujímá téměř celou plochu duhovky. To umožňuje maximální vstup světelných paprsků do oka.

Sluch je druhý nejlépe vyvinutý smysl kočky. Kočky slyší zvuky od 30 do 45 000 Hz. Od lidského ucha se nejvíce liší v oblasti vysokých tónů. Orgán sluchu se skládá z ušního boltce, zevního zvukovodu, středního ucha se sluchovými kůstkami a z vnitřního ucha, u něhož je kromě sluchového orgánu uloženo také statické ústrojí. Je známo, že kočka se při pádu otočí vždy nohama dolů a dopadne na všechny čtyři. To je dílem statického ústrojí. Neplatí to však při pádu z malé výšky, protože kočka se nestačí otočit. Při pádech z velké výšky si kočky často způsobí zlomeniny.

Kočka patří mezi živočichy s výborným čichem, její čich však není tak výkonný jako u psa. Plocha čichové sliznice v nose kočky je dvakrát větší než u člověka. Kromě čichání umí kočka také větřit. Větření (flémování) je vnímaní, které stojí někde uprostřed mezi čichem a chutí. Má význam pro potravní i sexuální vjemy. Toto vnímání kočce umožňuje tzv. Jacobsonův orgán, po němž u člověka zůstal jen jeho nefunkční rudimentární náznak. Větřící kočka vypadá zvláštně - má otevřenou tlamu a pysky stažené vzad. Tento jev můžeme častěji pozorovat u koček v říji.

Hmat je zprostředkován receptory, uloženými v hluboké vrstvě kůže. Nejvíce těchto receptorů je uloženo v kůži tlapek, které kočka používá k ohmatání neznámých předmětů. Kočičí receptory pro teplo snesou vyšší teplotu než lidské. Dalšími hmatovými orgány jsou hmatové chlupy, lidově nazývané vousy. Kočka je má uloženy na tvářích, po stranách hlavy, nad očima a na spodní straně předních končetin. Kromě své hmatové funkce je kočka těmito orgány schopna vnímat i změny atmosférického tlaku.

Podle vědců je chuť nejslaběji vyvinutým smyslem kočky. Většina chovatelů by jistě ráda s tímto názorem polemizovala, neboť kočičí jazýček bývá často velmi mlsný a moc dobře rozezná své oblíbené jídlo. Traduje se, že kočka nemá vyvinuté smyslové receptory pro sladkou chuť a že ji tedy nedokáže vnímat. Chuť je však u koček mnohem lépe vyvinuta, než u psů.

Každý majitel kočky ví, že nakrmit ji tak, aby ve své denní dávce dostala všechno potřebné pro fyzické zdraví a zároveň tak, aby byla spokojená a pochutnala si, vůbec není jednoduché. Kočku musí krmivo těšit, a chce se mít na co zálibně podívat, trošičku si pohrát, očichat příjemnou vůni, potěšit se z čisťounké misky, a úhledného krmiva. Kočka svými jemnými smysly pozná, z čeho je krmivo vyrobeno, odhalí nekvalitní surovinu, nepřirozená barviva, laciné náhražky, nečerstvost, znečištění krmiva nebo misky i jiné prohřešky výrobce nebo chovatele. Aby si kočka při krmení užila, dává přednost krmivu, kterým se neznečistí (nemá obvykle ráda kaše a polévky), preferuje krmivo suché, křehké, křupavé. Ta slast, když lehce rozkřoupne dobrotu, která nasytí, čistí zuby a tak příjemně zaměstnává žvýkací a obličejové svaly!

Krmit kočku předem připravenou kompletní stravou není vůbec náročné. Prostě se budete starat, aby měla stálý přístup ke dvou miskám. V jedné je čerstvá čistá voda, ve druhé dostatek granulovaného krmiva nejlepší kvality, odpovídajícímu životnímu cyklu zvířete. Pro kotě a březí či kojící kočku Nutram Kitten, pro dospělou kočku Nutram Adult, pro kočku se sklonem k tloustnutí, zejména kastráty nebo starší kočky Nutram Less Active (Lite). Má-li kočka jistotu, že vždy najde na svém místě dostatek krmiva, sama si vytvoří pravidelný režim, který ji vyhovuje, přitom se nepřežívá a netloustne. Je také samozřejmě možné krmení prodávat pravidelně, v omezených dávkách, podle speciálních požadavků na kondici nebo životní styl kočky.

Aby kočka lehce a pravidelně vylučovala a vyráběla pouze úhledně tvarované nepáchnoucí bobky, které lze z jejího záchodku lehce odstranit, musí být její krmná dávka stálá, opakovaná, kompletní, z kvalitních surovin, s přesným obsahem vlákniny. Toho lze dosáhnout pouze u průmyslově vyráběných krmiv nejvyšší kvality.

Aby měla kočka krásnou srst, takovou, která je bohatá lesklá, pružná, ve správné délce a kvalitě (která se nekroutí, necuckuje a lehce se rozčesává), musí mít vyvážený obsah vitamínů, minerálů a dalších aktivních látek. Nejjednodušší a zároveň nejlevnější cesta, jak toho dosáhnout bez nákupů dalších preparátů a návštěv veterináře, je krmit nejkvalitnější krmiva výrobců světových značek.

Přemýšlejte o tom, co sypete kočce do misky, buďte hodně nároční a dejte jí to nejlepší. Pevná kostra, výstavní kondice, krásné zuby a zejména dlouhověkost a plnohodnotný zdravý život zvířátka, to je jistě vaše přání pro přítulnou a chytrou šelmičku, kterou máte rádi a která vám tolik dává. Tento cíl vám pohodlně umožní naplnit Nutram.

Kočky dokážou být doslova neúprosné. Když jim něco přeletí přes nos, je s domácím požehnáním amen a majitel tohoto malého, ale velmi rozmarného tvora musí mít velký cit a diplomatický talent, aby obnovil harmonii a mír. Někdy stačí úplná drobnost, a už má kočka po náladě. Možná jsme svéhlavého čtvernožce jen přehlédli, když něžně naladěn loudil o pohlazení nebo s veškerým šarmem prosil o pamlsek.

Pokud hudba jen tak tiše ševelí, kočce to nijak vadit nebude. Pokud ji však pustíte naplno, určitě se jí nebude líbit, stejně jako hluk a křik. Kočky mají totiž lepší sluch než my lidé. Vaše kočka ještě také vnímá zvuky, které vy už slyšet nemůžete. Když papírová koule při dopadu na zem tiše zašustí, ví kočka docela přesně, kde ji má hledat. Má tak jemný sluch, že rozezná capkání myších nožek mezi všemi ostatnímu zvuky. Nyní už máte pravděpodobně představu o tom, jakým utrpením je pro kočku rámus. Okamžitě opustí daný prostor a v příštích hodinách po ní nebude ani vidu ani slechu.

Přinášíme vám přehled těch nejběžnějších a nejzávažnějších kočičích chorob. Očkování by se prostě nemělo zanedbávat...

Jedná se o virus který napadá horní cesty dýchací. Přenáší se normálně vzduchem. Příznaky: kýchání, kašlání, výtoky z očí a nosu, snížená chuŤ k jídlu, horečka, strupovaté oči, afty

Krmit kočku tak, aby kočka jedla ráda a s chutí a aby strava kočce navíc ještě prospívala, není zase tak jednoduché.

Nyní je možné už i v České republice zakoupit krmivo pro kočky a psy, které nebylo získané za cenu utrpení jiných "hospodářských" zvířat.

//<![CDATA[ //]]> //<![CDATA[ window.google_render_ad(); //]]>

Kočka domácí:

Kočka domácí (Felis silvestris, f. catus) je domestikovaná forma kočky divoké, která je již po tisíciletí průvodcem člověka.Stejně jako její divoká příbuzná patří do podčeledi felinae, malé kočky, a je typickým zástupcem skupiny. Po svých předcích zdědila vynikající zrak,sluch a tělo dokonale uzpůsobené k lovu .Člověk rozšířil kočku domácí prakticky na všech kontinentech (s výjimkou Antarktidy), na některých místech zpětně zdivočela. V Austrálii je kočka domácí vedena jako jeden z nejnebezpečnějších invazních druhů- paradoxně tam přitom byla původně do přírody vysazena úmyslně, aby kontrolovala přemnožené králíky a drobné hlodavce.

Starověk

Staří Egypťané kočky uctívali jako božstvo a věřili, že mají moc chránit člověka před zlem. Přítomnost kočky v domě znamenala požehnání. Nejposvátnější byly černé kočky chránící egyptské chrámy. Nálezy mumifikovaných kočičích těl a kočičích amuletů, například i v hrobech faraonů dokládají kultovní uctívání koček v Egyptě, kde měly i svou vlastní bohyni Řekové a Římané pokládali kočku za zvláštní domácí zvíře, na lov myší upřednostňovali fretky.Do Evropy se dostaly kočky obchodními cestami z Malé asie. První doklady o kočkách nacházíme na řeckých vázách z 5. Století př. n. l. O další rozšíření se postarali Féničané se svými obchodními loděmi.

Do Číny a Japonska se dostaly kočky z dnešní Indie. Kočky zde představovaly důležitou součást náboženských obřadů a v Číně měly za úkol ochraňovat zámotky bource morušového a chránit staré rukopisy v chrámech před potkany.

Kočka a čarodějnictví :Pohled na kočku se změnil s příchodem středověké inkvizice, kdy se vše, co předtím na nich lidé obdivovali (pružné pohyby, individualita a nezávislost) stalo podezřelým. Inkvizice vyhlásila kočku za posedlou zlými duchy, protože má v očích pekelný oheň, a za spojenkyni čarodějnic a ďábla. V té době začaly být kočky upalovány spolu s čarodějnicemi, černá kočka se stala symbolem ďábla.

Novověk

S nástupem novověku se situace koček znovu obrátila a v období baroka se staly ozdobou salonů. Postupně se však obyčejná kočka jevila příliš obyčejnou a začalo její šlechtění. V 17. století se do Evropy dostaly první dlouhosrsté kočky z perské provincie Chorasán. Ze začátku byly všechny dlouhosrsté kočky nazývané angorské podle Ankary, dnešního hlavního města Turecka.

Systematický chov koček existuje v Evropě asi 150 let.

Anatomie kočky

Kočičí tělo je přizpůsobené životu predátora - má ostré smysly, dokáže vyvinout velkou rychlost i pohybovat se potichu a je vyzbrojena zuby a zejména drápy k usmrcení kořisti. Má dlouhé tělo na relativně krátkých nohách, krátký krk, poměrně širokou a krátkou hlavou a středně dlouhý ocas. U ušlechtilých plemen koček se pak objevují záměrně vyšlechtěné odlišnosti od tohoto schématu.

Fyziologické ukazatele

Fyziologické ukazatele

Název

Hodnoty

Tělesná teplota

38-39 °C

Puls

100-120 úderů/min.

Dechová frekvence

20-40 nádechů/min.

Tělesná hmotnost

2-10 kg v závislosti na plemeni a pohlaví

Pohlavní cyklus

diestrický až polyestrický, provokovaná ovulace

Délka říje

3-7 dní

Dospívání

6-10 měsíc

Délka březosti

58-70 dní

Početnost vrhu

3-8 koťat

Porodní hmotnost

80-120 g

Počet zubů

mléčný chrup 26, trvalý chrup 30

Objem krve

60-70 ml/kg hmotnosti

Rozmnožování

Kojící kočka

Většina koček pohlavně dospívá v 7. až 9. měsíci, kočky obvykle dospívají později než kocouři. U některých jedinců může dojít k pohlavní dospělosti už v 6 měsících věku, naopak u některých plemen, zvláště těch větších, dochází k pohlavní dospělosti až po jednom roce věku jedince.

Protože kočky tělesně dospívají později, než dojde k pohlavní dospělosti, kočky by se neměly nakrývat před dosažením aspoň 18 měsíců věku.

Kočky mohou mít dva vrhy ročně, v jednom vrhu může být až deset koťat. Proto je známkou zodpovědnosti, všechny kočky, které nejsou určené k chovu, včasně vykastrovat.

Plemena kočky domácí

Díky šlechtění (plemenitbě, chovu) vznikla celá řada jednotlivých plemen kočky domácí, která se navzájem liší nejenom barvou srsti, její kvalitou ale i stavbou těla, velikostí a barvou očí i povahovými vlastnostmi. I v současné době vznikají nová plemena koček.

V současné době se často hovoří o takzvaném týrání chovem - což je situace, kdy se u zvířat přešlechťují nekterí fyziologické znaky do té míry, že zvířatům zněmožňují normální život. jedná se například o perské kočky a další exotické kočky, které mají na základě deformovaného nosu a tlamy dýchací potíže. Toto týraní není doposud právně zakázáno a je tudíž na jednotlivých chovatelských organizacích, jak se k tomuto problému postaví.